Ale je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, tedy společností, která má jednak základní kapitál z vkladů společníků a je tedy složena ze společníků. Valná hromada, jakožto řídicím orgánem, jmenuje statutární orgán, kterým je jednatel nebo jednatelé. Pravidelně se ve lhůtách stanovených zákonem a společenskou smlouvou koná zasedání valné hromady, nejméně však jedenkrát za rok, a to jako výroční valná hromada nejpozději do šesti měsíců od skončení účetního období.
Úkolem výroční valné hromady je schválit účetní závěrku a rozhodnout o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. V případě, že uzavřená společenská smlouva určuje častější zasedání valné hromady, nejedná se již o výroční. Ale kromě pravidelných lhůt je zde možnost svolat mimořádné zasedání. Naše zákony pamatují i na to, že pokud se nekoná valná hromada po dobu dvou let, je tady důvod pro zrušení a likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu. Valná hromada je svolávaná zejména jednatelem, popřípadě jednateli, kteří musí rozhodnout o svolání většinovým názorem. Pokud má společnost dozorčí radu, tak ta také může valnou hromadu svolat. Podnět ke svolání valné hromady může dát nejen jednatel nebo člen dozorčí rady, ale také kterýkoli společník a pro dosažení účelu likvidace i likvidátor. Jak se svolává valná hromada? V případě, že ve společenské smlouvě není stanoveno jinak, svolává se valná hromada písemnou pozvánkou všem společníkům, ta je doručena alespoň patnáct dní před termínem konání valné hromady, přitom se den konání do uvedené lhůty nezapočítává.
Jaká je působnost rozhodování valné hromady?
Jedná se zejména o jmenování a odvolání jednatelů, dále o změny ve stanovách a společenské smlouvě a schvalování účetní závěrky. Valná hromada může jmenovat i členy dozorčí rady, ale u společnosti s ručením omezeným je tento orgán zřizovaný jen ve výjimečných případech. Většina rozhodování na valné hromadě je podmíněna nadpoloviční většinou hlasů přítomných společníků, a zároveň, je usnášení schopná, pokud jsou přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Ve vydání některých rozhodnutí je potřeba kvalifikované většiny. Tady jde například o schválení nebo změnu stanov společnosti, zvýšení nebo snížení základního kapitálu, či o změnu obsahu společenské smlouvy.