Tito malí přátelé hýbou celým světem a tím nemyslím hlavně ekonomiku. Jsou všudypřítomné a pokud vidíte sedět člověka jen tak, aniž by do této krabičky koukal, musíte jej považovat za podivína.  

Vím, na jednu stranu šetří spoustu času. Po cestě do práce si vyřídíte maily, myslím tím ve veřejné dopravě, ne tehdy když řídíte auto. I když i tohle se dá vidět. Z mobilu můžete dokonce řídit vaši domácnost, psát na něm zprávy, pustit si film nebo hudbu, zkrátka to co chcete a potřebujete.  

Není divu, že každý výrobce se pak snaží o co nejvíce funkcí, ale také skvělý uživatelský komfort.  

starší mobil

Zde je trochu potíž, protože se nelze zavděčit všem, takže je třeba pečlivě vážit co a jak bude v telefonu ihned při ruce a co se dá někam na plochu.  

Nejvíce se to asi týká fotografování, takže čím lepší fotografický aparát mobil má, tím je žádanější, ale také, samozřejmě i dražší.  

Jiný mobil se zase soustředí na co nejkvalitnější displej, tedy míním tím jeho rozlišení. Čím více pixelů, tím lépe a čím více barev, tím také ještě více lépe.  

stará Nokia

Na displej totiž koukáme stále a jistě bychom nestáli o návrat těch pár řádkových černobílých displejů. Proto volíme to nejlepší rozlišení, pokud nám na to ovšem cinkají v kapse chechtáky. Pardon, peníze.  

Pokud ano, můžeme si dovolit mobil v té nejvyšší kategorii, i když upřímně nechápu proč. I ten drahý typ se může zasekávat, nebo jinak zlobit. A pokud má číslo, kam voláte obsazeno, nepomůže vám přístroj ani za milion.  

Telefony jsou proto v různých cenových kategoriích a například na mé volání by stačilo něco do sta korun, protože volám asi deset krát do roka, pokud je ten přestupný. Můžete však mít mobil průměrný, řekněme kolem tří až pěti tisíc a mobil drahý, nad deset tisíc. Pak už jsou jen extra drahé a prý vám dovedou očistit boty a přinést nákup až do lednice. Kecám. Tohle ještě neumí. Zatím. A jaký máte mobil vy?