Každý podnikatel musí v první řadě umět počítat a počítat. Musí totiž vědět, kolik jeho podnikání se vším všudy bude stát, musí vědět, kolik peněz si chce vydělat pro svou vlastní potřebu, a musí tedy mít spočítáno i to, za jakých podmínek bude podnikat, aby toho požadovaného dosáhl. Příjmy převyšující výdaje nebo aspoň dosahující výše nezbytných výloh jsou tu nezbytností, bez toho by postrádalo podnikání jakýkoliv smysl.
Podnikatelé by tedy měli vědět, co a jak. Jenže i když to vědí, mohou se někdy ‚přepočítat‘. Naplánují si, že budou to a to dělat, za to dostanou tolik a tolik, z toho zaplatí to a to a bude jim dobře, jenže pak se něco pokazí a takové plány přestanou vycházet. A co najednou s tím?
Mnozí podnikatelé to vědí a mnozí to už dokonce zažili aspoň někdy na vlastní kůži. Když prostě byznys dočasně nevynáší, musí se někde zažádat o půjčku, která by se tu investovala a posloužila k přečkání těžkých časů.
Když si soukromník peníze půjčí, má to i v těch nejtěžších chvílích snadnější. Protože má čím financovat aspoň to nejzásadnější, a to až do doby, než se to zase obrátí k lepšímu. Jenže problém může vyvstat ve chvíli, kdy někdo takový půjčku potřebuje. Protože nikdo neručí, že podnikateli v tísní půjčí všude. V bankách ho například sice nechají zažádat o podnikatelskou půjčku, nechají ho i doložit vše, co k takové bankovní půjčce patří, jenže pak ho odmítnou, když v tom doloženém najdou něco, co činí žadatele pochybným. Nechtějí riskovat, že už půjčené peníze nikdy neuvidí, a tak dotyčného radši odmítnou.
A pak zachrání takové strádající a neúspěšné podnikatele jedině 100% hypotéka od nebankovní společnosti. Když zde totiž může někdo dát do zástavy nemovitost odpovídající hodnoty, když prokáže aspoň nějaký příjem, vyhoví se mu, i kdyby měl nedostatky, které jsou v bankách neakceptovatelné.